Novinky z Egypta



17.3.2006

Údolí králů
Ministr kultury Egypta, Farúk Hosni oznámil, ľe německý tým objevil během restauračních prací v chrámu Amenhotepa III. v oblasti Kóm el-Hettán na západním břehu Nilu v Luxoru 17 soch bohyně se lví hlavou Sachmety. Dr. Zahi Hawass řekl, ľe expedice objevila sochy bohyně války poblíľ místa, kde bylo minulý týden objeveno ąest podobných soch. Hawass dodal, ľe sochy, vyrobené z černé ľuly, byly v ľivotní velkosti a měřily mezi 170 a 180 cm. Představují Sachmetu sedící na trůnu a drľící znak anch, který ve starém Egyptě symbolizoval ľivot. Dr. Hourig Sourouzian, ředitelka projektu, řekla, ľe vąechny sochy nesly po obou stranách trůnu nápisy se jmény Amenhotepa III. Sourouzian dodala, ľe její tým se nyní věnuje vyzvedávání soch, které byly objeveny v tři metry hlubokých jamách o průměru 8 m, a připravuje jejich restauraci. Bohyně Sachmet byla spojována s válkou a pomstou a představovala destruktivní sílu slunce. Součástí destruktivního aspektu její osobnosti byly nemoci a mor, mohla vąak také léčit. Král Amenhotep III. shromáľdil velké mnoľství soch Sachmety. Podle některých teorií trpěl onemocněním zubů a daląími chorobami a doufal, ľe je bohyně bude moci uzdravit. .
Pohled do hrobky

15.2.2006

Údolí králů
Americký tým archeologů naąel v egyptském Údolí králů dosud neporuąený hrob a v něm asi ąest mumií. Je to první nález od otevření zcela nepoąkozené hrobky faraona Tutanchamona z roku 1922.
Hrob obsahuje pět aľ ąest mumií v nedotčených sarkofázích z pozdní osmnácté dynastie. To bylo také období, kdy vládl Tutanchamon. Archeologové je ale zatím nemohli přesně neidentifikovat.
"Archeologové se nedostali jeątě zcela dovnitř. Hrobka je velmi malá a stísněná. Ale je z pozdní 18. dynastie," potvrdila archeoloľka.
Zmíněná dynastie vládla v letech 1567 aľ 1320 před naąím letopočtem. Tehdy dosahovala moc egyptské Nové říąe svého vrcholu. Jihoegyptské Údolí králů obsahuje hrobky větąiny faraonů z té doby. Podle odborníků ale nově nalezené mumie nemusí být královské.
"Nejsem si jist, zda je to hrobka královská. Ale zřejmě to byl někdo od královského dvora. Ne kaľdý si mohl postavit hrobku Údolí králů," řekl jeden z vedoucích výzkumného týmu Edwin Brock z Univerzity v Tennessee. "Je moľné, ľe máme před sebou hroby současníků Tutanchamona - Amunhotepa III (známý také jako Amenophis III) neb Horemheba. "
Egyptská Nejvyąąí rada pro staroľitnosti uvádí, ľe v hrobce se nachází pět sarkofágů vyřezaných ze dřeva do tvaru lidského těla. Jsou vyzdobené barevnými pohřebními maskami. Jsou částečně poąkozeny termity. Hrobka obsahuje také velké mnoľství skladovacích nádob z alabastru. "Z neznámého důvodu doąlo k pohřbu rychle a do malých prostor," dodává úřad.
Objev archeologů leľí pět kilometrů od hrobky Tutanchamona. Hrob byl pokrytý sutinami chatrčí dělníků z pozdějąího období vlády devatenácté dynastie, tedy přes sto let po zapečetění hrobky.
Vědci ale předpokládají 62 hrobek v Údolí králů - můľeme se tedy v daląích letech těąit na nové a nové objevy. "Před sto lety archeologové prohlásili, ľe uľ tu nic nového nemůľe být objeveno .
Pohled do hrobky





20.1.2004

Staří Egypťané chtěli utajit debakl
      Skupina archeologů Britského muzea objevila při čištění hrobky správce Sobeknakhta z XVII. dynastie (1650-1550 př. n. l) v lokalitě Al-Káb v Horním Egyptě nápis popisující dosud neznámý zápas mezi Egypťany a Kušity. Uvedl to egyptský zpravodaj Lettre du Caire.
      "Je to jeden z nejvýznamnějších objeců." řekla Vivian Daviesová, vedoucí skupiny archeologů, kteří hrobku Sobeknakhta zkoumají. Nápis, který podává první, evidentně nadnesené svědectví o bitvě mezi Egyptem a královstvím Kúš, které leželo v jižní části dnešní Núbie, nalezli mezi první a a druhou pohřební místností. "Odedávna je známo, že vstahy mezi těmito dvěma zeměmí nebyly dobré, ale teť jsme získali první přiznání o tom, že Egypt byl pokořen Kušity," říká Daviesová.
      Hieroglyfický červený nápis sestávající z dvaceti řádků popisuje jak Sobeknakht bránil svou zemi, jak připravoval silnou armádu a jak pronásledoval nepřátele, až na jihozápad země, kde se odehrála velká bitva, v níž zvítězil. Po návratu do Egypta se konaly velké oslavy.
      Objev může podle Daviesové poopravit dosud platnou politickou historii starého egypta. "dosud jsme měli zato, že jediným velkým nepřítelem egypta byli Hyksosové, kteří přišli ze severu. Dnes zjišťujeme, že nepřátel bylo víc," uvádí.
      Nález podle ní přesto dokazuje, že Egypt byl dostatečně silný, aby si zachoval svou nezávislost, i když měl víc nepřátel, než se myslelo. "Nápis nám poskytuje hodně podrobností. Nikdy předtím jsme nevěděli, že egypt byl napaden z jihu," říká .
      Černí faraónové z říše Kúš ovládali Egypt jako XXV. dynastie od poloviny do konce třetího tisíciletí před naším letopočtem. Jejich moc se vyznačovala spíše drancováním a ne snahou přizpůsobit a podmanit si obyvatele říše na dolním Nilu natrvalo-
      Otazníky nad vztahem mezi královstvími v povodí Nilu rozmnožuje i kresba na kadidelnici z núbijského Qustulu. Znázornňuje posvátné procesí ke králi. Atributy jeho moci tu představuje bílá koruna a znamení sokola. Spolu s dalšími předměty pochází kadidelnice z hrobky, kterou archeologové datovali jako o 200 let starší než doklady o existenci zakladatele první egyptské dynastie, faraónovi Menimu. Núbijské království Kúš tedy mělo nést přívlastek "nejstarší na světě".


16.2.2004

Na Elefantině objeven staroegyptský přístav
      Zbytky staroegyptského přístavu starého 4500 let nalezli němečtí archeologové na ostrově Elefantina, ležícím na Nilu. Informovala o tom agentura EFE s tím, že vědci ovlevili i zachovalou rybářskou síť.
      Mezi nálezy byly textílie, obiloviny a kusy ovocných stromů a dřeva používaného na stavbě střech domů z období 6. dynastie (2323-2150 př. n. l.). Acrheologové dále vykopali zbytky domů a mlýnů z doby 12. dynastie, která Egyptu vládla až do roku 1777 před kristem.
      Předminulý týden týž tým objevil na Elefantině trosky faraonova paláce ze stejného období jako přístav. Sály z kamenných bloků skrývalx soupravu pečetí vládce ostrova.
      Odkryty byly dále zbytky palácových sloupů a pozůstatky dílen, kde se vyráběly keramické formy- všschny pocházejí z období 5. a 6. dynastie. Nechybí ani pekárna, kde se našly zbytky obilí a hmoždíř pro jeho drcení


18.3.2004

Starověká moštárna
      V Západní poušti na lokalitě El Ríz proběhly sondy a menší odkryvné práce v místě starověké moštárny situované poblíž paláce místodržícího oblasti, zatímco se k naší malé skupině přidali další dva archeologové, paleolitik Jiří Svoboda z Brna a klasický archeolog Jiří Musil z Prahy.

Zčásti zavátý půdorys paláce guvernéra oblasti odkrytý před více než půl stoletím egyptským archeologem Ahmedem Fakhrym.


Moštárna krátce před vyčištěním naší expedicí.


Zadní část miniaturní plastiky egyptského boha blahobytu a hojnosti Bese objevená v letošním roce. Jeho tvář se objeví na těchto stránkách po skončení expedice 31. 3.


25.3.2004

Objev sošky
     Zatím největší známou sošku hrocha z alabastru z dob faraónů se podařilo objevit v blízkosti egyptského Luxoru mezinárodní skupině archeologů. Má rozměry130 na 73 cm, hlava mu bohužel chybí.


21.4.2004

Unikátní objev dvojjazyčných desek
     Tým německých archeologů působící v Egyptě našel při vykopávkách v deltě Nilu kamennou desku s nápisy současně v hieroglyfickém písmu a ve staré řečtině.
     Oznámili to němečtí vědci z Postupimské univerzity u Berlína. Podle nich jde o podobný nález jako z roku 1799, který pomohl rozluštit do té doby nesrozumitelné egyptské hieroglyfy, obrázkové písmo.

Podle šéfa německých egyptologů podobná deska nebyla nalezena už 120 let.

     Deska popisuje zásluhy faraona Ptolemaia III., za jehož vlády, v letech 246 až 221 před naším letopočtem, dosáhl Egypt pod řeckou dynastií největšího rozmachu a územního rozsahu. "Nález může pomoci popsat některé události řecké doby v Egyptě, v době, kdy byl Egypt největší mocností Středomoří," řekl BBC Břetislav Vachala, ředitel Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy.

Poděkování králi
     "Písmo už je rozluštěno, důležitá je spíše dvojjazyčnost textu a to, zda se objeví nová historická fakta," říká egyptolog Břetislav Vachala. Obrovské kamenné stély, k nimž se řadí i nově nalezení deska, se umisťovaly v chrámech. Nejslavnější z nich je tzv. rosettská deska z roku 196 př.n.l. obsahující kněžský dekret. Kněží se tehdy shromáždili k prvímu výročí korunovace krále Ptolemaila V. V textu mu děkují za prokázané dobrodiní a dary chrámu, na oplátku se zavazují ke slaveního jeho narozeniny výročí korunovace a zhotoví pro něho sochy a stély. Právě podle rosettské desky se francouzskému vědci Jeanu-François Champollionovi podařilo v roce 1822 rozluštit staroegyptské hieroglyfy. Díky jeho bádání dnes vědci dokážou přečíst nápisy ve faraonových hrobkách, chrámech, obeliscích a staroegyptské písemnosti.

Nové stavby starých Egypťanů?
     Nově nalezená deska je ještě starší než tzv. deska rosettská. Profesor Vachala připouští, že v případě mrtvého jazyka, kdy je badatel odkázán většinou na špatně čitelné písemné prameny, je šance porozumět informacím vtesaným do desky poměrně malá. "Z doby Ptolemaia III. pochází i tzv. kanopský dekret, porovnání těchto dvou dekretů by mohlo pomoci," připouští egyptolog. Ví to ze své zkušenosti, protože sám překládá staroegyptské literární texty. Jak ale tvrdí, někde v Egyptě mohou být stavby, které ještě nebyly nalezeny. A k objevu jejich polohy mohou přispět informace z kamenných desek. Podle něj by nový nález mohl obsahovat zmínku o chrámech či kaplích, které dosud nebyly objeveny.



30.4.2004

Objev zachovalých mumií v podzemních chodbách
     Francouzští a egyptští archeologové odkryli v Sakkáře, asi 25 kilometrů jižně od Káhiry, podzemní labyrint chodeb s více než padesáti mumiemi. Pocházejí z prvního tisíciletí před naším letopočtem (přibližně z let 660 až 30 př. n. l.) a podle francouzského egyptologa Guye Lecuyota jsou ve výjimečně dobrém stavu. "Takový objev se podaří dvakrát či třikrát za sto let," neskrýval nadšení francouzský archeolog Jean-Pierre Adam.
Záhyby látky mohou skrývat ještě šperky. Sarkofágy s mumiemi byly nalezeny dobře zachovalé.Záhyby látky mohou skrývat ještě šperky.      Většina mumií byla zabalena do plátěné tkaniny. Archeologové je našli v zapečetěných kamenných nebo dřevěných sarkofázích. Jeden sarkofág s mumií z ptolemaiovského období vědci záhy označili za nejlépe zachovalý na celém světě. "Objevil jsem již stovky mumií, ale ještě nikdy jsem neviděl mumii z této doby v tak výborném stavu," prohlásil ředitel egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahí Haváse.
     Nalezené pohřebiště je hustým labyrintem podzemních šachet a chodeb, které podle vědců využívali panovníci od 26. dynastie po vládce z ptolemaiovského období. Posledním z nich byla Kleopatra, která zemřela 30 let před naším letopočtem.
     "Je to labyrint chodeb, v nichž leží mumie napravo, nalevo, všude, kam se podíváte. Když přišli pohřbívat někoho dalšího, neměli už místo, tak rakve ukládali do výklenků ve zdech, hloubili další šachtu nebo kladli mumii na mumii," popsal pohřebiště Havás.
     Většinu sarkofágů vědci zatím neotevřeli. Havás věří, že v záhybech textilie, do níž jsou mumie zabaleny, se skrývají zlaté amulety, které měly zemřelé chránit před démony.
     Archeologové stále nevědí, kdo byl v podzemním labyrintu pohřben. Nigela Strudwick z Britského muzea v Londýně se domnívá, že pohřebiště mohlo být zřízeno pro členy nějaké rodiny nebo profesního spolku. "Kdo a jak byl v podzemních chodbách skutečně pohřben, se snad dozvíme po podrobném prozkoumání všech nalezených mumií," řekl Nigela Strudwick.